Vztahy - Diagnostika karmy 9 (teď 10)
Popis
Tato kniha je desátou z 13-ti dílné série knih Sergeje N. Lazareva Diagnostika karmy. V denníkové formě a za použití příkladů ze své léčitelské praxe zde S .N. Lazarev pokračuje v popisu svého odhalování vesmírných zákonů a objasňuje, jak se promítají do vztahů mezi lidmi. Vysvětluje příčiny vzniku nejobvyklejších problémů a poskytuje návod, jak tyto problémy řešit, jak nad sebou správně a samostatně pracovat, aby pominuly.
Nedokonalý náhled na svět ničí duši, osud a tělo. A jen pokud muž pomáhá ženě pocítit lásku, a tento cit má blíže k přátelství než k sexu, pak nic neztrácí, a jen získává. Aby druhý člověk pocítil lásku, musíme se sami naučit milovat. Neustále odevzdávat energii lásky, vřelosti, starostlivosti a pomáhat člověku měnit se, otřásat jeho stabilitou.
Láska se nejprve přeměňuje v mravnost, potom v duchovnost a schopnosti, pak – v peníze. Paradox, jenž je příčinou rozvoje, má vždy své místo. Jedna se zamiluje do bohatého a rozumného, protože cítí, že se za tím skrývá zásoba lásky. Druhá se zamiluje do chudého a prostého, protože vidí, jak směřuje k lásce a jak se otevírá jeho duše. Bohatí tělem i duší přichází o lásku. Chudí tělem i duší silněji směřují k lásce. Jeden má dnes, ale zítra o to přijde. Druhý, který nemá nyní, získá všechno později. Prostě nynější doba se liší od té minulé. A jestli se dříve jedni odpoutaně modlili a nahromaďovali lásku, a druzí, kteří ji dostali, ji realizovali v moci, penězích, bohatství, pak nyní minulá zásoba mizí, a význam nahromadění nového roste. Naše sýpky jsou prázdné. A to znamená, že hromadit a realizovat bude každý.
Strach – to je primitivní prostředek výchovy. Nutí nás omezovat touhy, aktivizuje práci vědomí. Strach – to je uka- zatel závislosti na okolním světě. Když jsme závislí, dostává- me informaci. Odvážný se obvykle stává náčelníkem a bojácný zástupcem. Odvážní realizovali nashromážděnou informaci. Bojácní a podřízení ji přijímali a nashromáždili. Odvážní tíhli k hulvátství, absolutní neduchovnosti. Přestávali vnímat druhé lidi, zapomínali na jejich zájmy, stále více se soustřeďovali na sebe. To zmenšovalo lásku v jejich duších. Bojácní a opatrní nevyhrávali v přímém boji, ale v zákulisních intrikách. Ale čím více se rozvíjelo jejich vědomí a zkušenost, tím tvrdšími se stá- vali uvnitř a také ztráceli lásku. Jestliže víra v Boha pomáhala zachovat lásku, strach se měnil v opatrnost, a opatrnost v moud- rost. Člověk mohl zároveň pracovat na příjmu i na realizaci.
...........................................
– Přečetl jsem nejen všechny knihy, ale díval jsem se i na po- slední videokazety, – říká. – Mohl byste mi říct moje parametry? – Připravenost přijmout traumatizující situaci je u Vás vy- soká, – říkám, – odevzdání lásky, péče a energie je také v plusu. Ale zásoba budoucnosti je moc a moc chabá. Je to spjato s Vaši- mi dětmi, obzvláště s tím nejstarším. Reálné změny po přečtení knih jsou viditelné, ale děti jste ještě do pořádku nedal. A jejich
vnitřní stav vyvolává vznik Vaší nemoci. – A co jsem jim předal?
– V první řadě odsuzování, kritiku lidí. Hodnotil jste, opí- raje se ne na lásku, ale na duchovnost, mravnost, ideály. Ač by se nám představy o světě zdály být sebedokonalejšími, nikdy nebudou přesné, neboť se musí rozvíjet. Dokud se vyvíjíme, jsme nedokonalí, dokud jsme nedokonalí, vyvíjíme se. Touha učinit něco věčným také vede k ustrnutí formy. Jen láska může být věčná, protože nemá podobu, je za hranicemi prostoru, času a hmoty. Je potřeba pamatovat na relativnost našich představ o světě. Systém se rozvíjí, dokud je v něm protiklad. Neboť to je rozvoj. Pokud protiklady převyšují třicet-padesát procent, systém mizí jako takový. Pokud protiklad mizí, systém taky hyne, přičemž se stává stále více agresivní před úplným rozpa- dem...
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.