Láska a žárlivost. Diagnostika karmy 3 (teď 4)

Když si z něčeho učiníme cíl a nejvyšší štěstí, což je první známkou oslabení lásky k Bohu, začínáme na tom být závislí. V takovém případě se nás zmocní obavy, lítost, začínáme si stěžovat a klást podmínky. To je druhým krokem. Třetím krokem pak je agrese přímá – urážka druhých a nenávist, odsuzování, opovržení a podobně. Z lásky k Bohu se rodí dvě tendence lidských hodnot. Ta první se realizuje jako láska ke světu a k lidem. Základem přání mít rodinu je láska k blízkému člověku. Základem lásky k blízkému člověku je touha mít s ním děti, tedy rozmnožovací pud. Základem rozmnožovacího pudu je instinkt tvořivosti, vytváření nového. Jinými slovy – čím podstatnější jsou lidské hodnoty, které vyznáváme, tím blíže jsme Bohu. I přesto však tyto hodnoty zůstávají hodnotami lidskými, proto jsou předurčeny k rozpadu, a následně k utváření se v nové kvalitě.

Druhá hodnotová tendence souvisí s rozvojem. Základem schopností a intelektu je taková hodnota, kterou lze označit za dokonalost. Základem dokonalosti je pak osud. A konečně základem osudu je budoucnost. Když si člověk učiní cíl z tendence lásky k lidem a ke světu, vznikají nemoci žárlivosti, které se léčí zradami, hádkami, urážkami a nevěrami. Přání učinit cílem všeho svého bytí dokonalost a rozvoj plodí nemoci pýchy, jež se léčí neúspěchy, podvodným jednáním ze strany druhých, nespravedlivými urážkami a ponižováním, zneuctěním, nepříjemnostmi, zhroucením osudu a našich plánů do budoucna.

 Jestliže absolutizujeme obě právě jmenované tendence, přibývají k řečenému ještě těžké nemoci jako rakovina, schizofrenie, cukrovka, roztroušená skleróza a podobně.