E-KNIHA DIAGNOSTIKA KARMY 5 (teď 6) PRÁCE NA SOBĚ

Ochutnávka z knihy: 

• Existuje mnoho případů, kdy se po přečtení Vašich knih lidem zlepší povaha, zbaví se nemocí, napravuje se jejich osud. Ale je přece mnoho podobné literatury s nulovými výsledky. Nemohl byste mi vysvětlit, čím to je?

Upřímně řečeno, takový silný účinek jsem ani sám nečekal. První knihu jsem psal proto, aby se mi snadněji pracovalo s pacienty a jako preventivní prostředek proti onemocněním a neštěstí. Nejprve jsem pracoval zcela běžně. Pacient nic nedělal a já jsem na něj působil, neustále jsem vyhledával nové a nové metody korekce jeho stavu.

Potom jsem si všiml: jestliže mi pacient nechce pomáhat a pracovat na sobě, je účinek mnohem horší. Dlouhé roky jsem bolestně vystupoval na vyšší úroveň. Když jsem uviděl karmické struktury a začal s nimi pracovat, spatřil jsem to, co se pro mě stalo objevem. Zkomolené linie osudu a zdraví se ukázaly být spojené s agresivními emocemi člověka. A emoce zase – s charakterem a světonázorem.

Za prvé, pochopil jsem, že pacient mi musí nejen pomáhat, ale musí být hlavním, kdo bude na sobě pracovat při změně svého charakteru, já mu mohu pomáhat jen energeticky. Ale přesto to byla ještě chirurgie na úrovni energetického pole.

Uváděl jsem člověku datum, situaci, kdy se urážel, nenáviděl nebo žárlil, on se modlil a já seděl naproti, ruce jsem položil na kolena a zavřel oči; vnitřním zrakem jsem viděl, jak se mění jeho pole a barva jeho aury.

Jestliže pole začínalo zářit, znamenalo to, že se modlil správně a v jeho duši proběhly blahodárné změny. Jestliže jsem viděl, že se situace zhoršuje, zastavil jsem pacienta a společně jsme se snažili pochopit, v čem je jeho přístup nesprávný.

To, že karmické struktury podléhají změnám, mě přivedlo k druhému objevu. Ukázalo se, že to, co nazýváme „biopolem“ a „duší“ člověka, jeho „podvědomím“, je jedno a totéž, tj. při energetickém působení na tělo člověka, působíme i na jeho duši. A protože na energetické úrovni jsme navzájem propojeni, je velmi důležité, kdo působí, tj. nároky, uplatňované vůči tomu, kdo léčí, se stávají mnohem vyššími. Čím hlubší a jemnější je proniknutí do duše jiného člověka, tím větší zodpovědnost nese léčitel a tím čistší musí být jeho duše.

A třetí, velmi důležitý objev.

Viděl jsem, že všechny metody působení na duši člověka – logické, extrasenzorické, čarodějnické, energetické, psychické (hypnóza, sugesce) způsobují dočasné zlepšení situace. Při silnějším působení se projevilo, že čím je lepší fyzický stav těla, tím horší je stav jemnohmotné struktury energetického pole. Shození „špíny“ probíhá na potomcích. Jediné, co nemělo negativní následky při libovolně hlubokém proniknutí do duše, bylo pokání a modlitba, tj. jako vědec jsem došel k závěru, že úplné ozdravení těla a duše není možné bez náboženského vědomí, bez pojmu „láska k Bohu“.

Když se věc týká fyzického a duchovního zdraví člověka, vědecký světonázor, i kdyby byl vysoce rozvinutý, musí „spolupracovat“ se světonázorem náboženským. A ten také musí být především stavěn na první místo.

Čtvrtý objev, který jsem udělal.

Matka, v průběhu změny svého hlubinného stavu, může uchránit své dítě od současných a budoucích nemocí, zlepšit jeho charakter i osud. Za tímto závěrem se skrývá velmi mnoho.

Pátý objev.

Mnohé nevyléčitelné nemoci nejsou podřízeny lékařům proto, že jejich příčina se neskrývá v nemocném člověku, ale v jeho dětech a vnucích. Pyká za neštěstí, které předal svým potomkům.

K šestému objevu jsem přišel nečekaně. Jednou mi zavolala známá, která byla ve velmi špatném stavu. Energetické pole bylo nevalné. Dříve bych jí řekl:

– Odmodli tu situaci, kdy jsi se urážela, tu situaci, kdy jsi nenáviděla atd.

Nejprve jsem se rozhodl vysvětlit jí, proč se urážela a nenáviděla. Vysvětloval jsem jí, že urážky a nároky jsou výsledkem toho, že se nesprávně staví ke světu. To vše jsem říkal proto, aby její vědomí neodporovalo, když se začne modlit. Právě jsem chtěl přejít ke konkrétní práci, když jsem náhle uviděl, že energetické pole mojí známé se vyčistilo.

Ukazuje se, že jsem na ženu nemusel působit energeticky, nemusela vzpomínat na své četné urážky. Ukazuje se, že správný světonázor neléčí hůře než energetické působení.

To znamená, že správné chápání světa vyložené v mých knihách může pomáhat člověku k uzdravení bez mé účasti.

Sedmý objev.

Myslel jsem si, že vlastnění duchovních hodnot, obzvláště těch vyšších jako jsou morálka, mravnost, ideály, principy má jen kladný význam a nemůže mít negativní následky. Ukázalo se, že může.

Vše, co stavíme nad lásku k Bohu, postupně způsobuje negativní následky. Pochopil jsem, proč jsme přišli na tento svět, proč žijeme. Proto, abychom nahromadili lásku k Bohu, umocnili Božské ve své duši, přičemž s využitím celé palety lidského štěstí.

Mnohé knihy, které jsem četl, byly vytvořeny lidmi, kteří popisují cestu poznání, schody, směřující vzhůru. Ale to nebyla jejich zkušenost. Proto mnoho schodů chybělo. Můžeme vyjít pět schodů, ale jestliže dalších pět chybí, pak to, jak jsou schody dlouhé, nás už nezajímá.

Při práci na knihách nebylo pro mě tak důležité množství schodů, jako spíše jejich spojení. Umožňovalo to jiným lidem po nich vystupovat, když já jsem touto cestou již prošel. A když přicházím k novým schodům, tj. dotýkám se nové vrstvy informace, moje vidění nefunguje. Problém není vidět zezdola, je ho možné vidět jen svrchu. Začínám mít nepříjemnosti, jsem nemocný, po několikáté mě zrazují. Také se modlím a odpouštím, snažím se za každou cenu zachovat lásku, tak to dělám měsíce, dokud se neuzdravím a nezbavím té informace, kterou jsem získal.

Již od dětství jsem pociťoval, že mám velké schopnosti. Jestliže nedokážu lidi naučit to, co nosím v sobě, nedokážu rozvinout vlastní vnitřní možnosti. Vždy pro mě byla nejdůležitější potřeba předat druhým lidem to, co jsem pochopil a pocítil.

A protože k tomu, abych předal informaci, bylo ji potřeba roztřídit do systému, a to bylo těžké, začal jsem vědomě brzdit realizaci svých schopností. Myslel jsem, že nemohu ničeho dosáhnout, ale dopadlo to naopak. Ukazuje se, že na to, abych něco získal, je potřeba se učit něco dávat.

 .......................

• Manžel mě opustil, když byly děti malé. Teď děti vyrostly a říkají, že neměly dětství, a odsuzují otce. Co jim mám říct?

Závislost Vašich dětí na milovaném člověku, ideálech a vztazích o hodně překročila nebezpečnou hranici. A zachránit je bylo možné skrze ponížení vztahů a ideálů. Kdyby jim nebylo odebráno dětství, byly by jim odebrány životy. Jakmile to pochopí, myslím, že otci odpustí.

..........................

• Píšete, že rodiče zodpovídají za děti. Kde je v tomto případě spravedlnost?

Když jsem prováděl výzkumy a viděl jsem desítky i stovky faktů, které vypovídají o tom, že osud, charakter a zdraví dětí závisí na rodičích, vůbec mě nenapadlo, jestli je to spravedlivé či nikoliv. Existují fakta, je možné je zobecnit a pokusit se z toho získat užitek. Rodiče mohou dobře vychovat své dítě, a tak bude mít dobrý charakter a šťastný osud. Ale mohou mu také dát nesprávné hodnotové orientace a zničit jeho zdraví, charakter i osud. Děti jsou v tomto případě silně závislé na rodičích. Avšak nás tato závislost nerozrušuje.

Jiný příklad. Řidič autobusu, kapitán lodi, pilot letadla se nezachoval správně, a kvůli tomu zemřelo mnoho lidí. Ale neptáme se: „Kde je spravedlnost?“ Jednoduše víme, že je taková závislost – je to fakt, a proto, aby se stávalo méně tragédií, je zapotřebí věnovat více úsilí a času na vychování těch, na kterých závisí něčí život. Moje výzkumy ukazují, že nejen děti závisí na rodičích. Příčinou těžkých a nevyléčitelných nemocí je právě nesprávný vztah ke světu, vědomě i podvědomě předaný dětem. Když přijde řeč na zemskou tíži, domnívám se, že nikoho nenapadne, že je to nespravedlivé. Vnímáme to jako fakt, a čím lépe se ho naučíme, tím větší se nám otevírají možnosti. A zákony, podle kterých funguje naše duše, jsme teprve začali poznávat.

.........................

• Často se mě ptají: „A přece jen, co mám dělat, když hněv nechce odejít? Chci třeba někomu odpustit, ale jakmile si vzpomenu, co mi provedl, je konec, – pauza – je to nad moje síly.

• Nemusíte mu odpouštět, – vysvětluji, – jakmile pochopíte, že není vinen a že za to nemůže, hněv začne odcházet sám. Nakolik budete ve všem vidět a cítit Božskou vůli, natolik ostře pocítíte druhořadost a iluzornost vůle lidské. A tehdy bude potřeba vynakládat čím dál míň energie k tomu, aby urážka odezněla ve Vaší duši a duši Vašich potomků. Abychom mohli ve všem vidět Boží vůli, je nutné pracovat na sobě tvrdě a dlouho. Když nám nečekaně dají velkou prémii, lehce v tom vidíme Boží vůli a děkujeme Bohu. Když nám několik dní poté tuto prémii ukradnou, pocítit v tomto případě Božskou vůli je mnohem těžší. A když nás ještě o několik dní později někdo zmlátí ve vchodu domu, spatřit tady Božskou vůli se nemusí vůbec povést. Avšak čím více neustále směřujeme ke spatření Božského kolem, a tudíž vnitřně chováme lásku ke všemu, co je kolem nás, tím viditelněji se Božské začíná rozvíjet v naší duši. Nakolik vidíme Božské v každém člověku a vnitřně chováme lásku ke všemu, natolik se přibližujeme k Božskému, a pak se v nás nerozpadá, ale rozvíjí vše lidské. Příkladů lze uvést mnoho. Uvedu příklad, který zná každý.
• ............................

• Co dělat s virovými onemocněními?

Čím více má člověk nemocný charakter a duši, tím více se to zpomaluje fyzickou a duchovní nemocí. Onemocnění může mít různý průběh, nevyjímaje virové. Sledoval jsem energetiku skupin lidí a celého lidstva. Ukázalo se, že periodicky probíhá hned zesílení, hned zase oslabení různých programů. Dejme tomu, že probíhá nárůst závislosti na vztazích, téma žárlivosti, a tudíž i nárůst vnitřního agresivního pozadí u mnohých lidí. Lidé s analogickou orientací mohou mít různá těžká onemocnění, například revma, artrózu, problémy se sluchem atd. Čím dříve budou narůstající závislost a agrese zastaveny, tím méně těžkých následků se vzápětí objeví. V tomto případě může například nečekaná chřipková epidemie vyrovnat velkou skupinu lidí a odvrátit mnohem horší následky.

Aktivace zvýšené orientace na jakékoliv lidské hodnoty a následná onemocnění probíhaly v různých regionech. Každý národ, každá civilizace byly jakoby jeden člověk: s určitým charakterem, energetikou, úrovní závislosti na lidských hodnotách. Jeden onemocněl a zemřel, jiný se vyvíjel a plodil potomky. Desítky i stovky lidí, a každý z nich má svoji individuální formu poznání světa. Chyby jednoho nestály za život druhému. Periodicky v celém lidstvu, jako v jednom organismu, probíhaly výbuchy závislosti na lidských hodnotách, a tehdy mnohé civilizace umíraly a přežívaly ti, jež měli největší potenciál správného směru. Různorodost národů, států, civilizací, jejich izolovanost zpomalovaly proces rozvoje, ale pomáhaly přežít v obecném plánu. Nyní lze o celém lidstvu hovořit jako o jedné civilizaci nejen proto, že se otevřely hranice a probíhá genetické míšení, nejen rozvoj dopravy a turismu, ale je to i rádio a televizní vysílání, satelitní systémy a neustálé informační míšení. Průmyslové korporace pracují na základě stále stejných zákonů ve všech zemích světa a ekonomicky je celé lidstvo svázané do jednoho uzlu. Zhruba dvacet let již existujeme jako jedna civilizace. Sjednocení na energetické úrovni stokrát zvětšuje možnosti každého jedince. Sjednocené lidstvo očekává boom nových možností a perspektiv – to byly plusy.

A teď k mínusům.

Za každou chybu již nebude člověk platit částí, ale celkem. Proto nejspíše, pokud se budou objevovat nová onemocnění, budou postihovat celé lidstvo nezávisle na lékařském úsilí. A za hrubé chyby ve světonázoru můžeme zaplatit nejen zánikem nějaké jedné civilizace nebo slábnutím některého z národů, ale vlastní záhubou a zmizením. Můžeme nyní hovořit o tom, že všichni obyvatelé Země se stávají jednou národností. Ohromné možnosti však znamenají ohromnou zodpovědnost.

Nejsme připraveni ani na jedno, ani na druhé. A tato nepřipravenost se přirozeně bude projevovat, a to ve stále větším rozsahu. Dále. Každé náboženství položilo základy nějaké civilizace tím, že sjednotilo menší civilizace, které měly užší a menší představu o světě. Toto sjednocení významně zrychlovalo rozvoj tohoto náboženství. Zároveň však i prohlubovalo konflikt s jiným náboženstvím, s jinou civilizací. Ekonomický konflikt, kvůli kterému probíhaly války, je mnohem méně nebezpečný než konflikt ideologický. Dnes získáváme následující obrázek.

To, že je lidstvo zvenčí rozděleno na několik náboženských civilizací, může dovést míru konfliktu do obecné záhuby. Na druhou stranu, obecné sjednocení v jemném plánu a v plánu čistě vnějším – oděv, móda, počítače, domácí potřeby – jsou možná neméně nebezpečné.

Všechny rychlosti sílí velmi rychle a člověk ještě není adaptovaný k vysokým rychlostem. V nejbližším desetiletí, čím méně bude každý z nás připraven ke značně velkému rozsahu lidských možností a mnohem větší zodpovědnosti za tyto hodnoty, tím silněji bude zvenčí zpomalovat sjednocení lidstva, a jelikož osamostatnění se na ekonomické úrovni není možné, znamená to, že osamostatnění bude značně aktivněji probíhat na úrovni duchovní. To

značí prohloubení náboženských a politických konfliktů s narůstající tendencí vojenských konfliktů, jejichž výsledky si můžeme lehce představit.

Takže, pro přežití všech a každého z nás je třeba být připravený na to, co se stane za několik desetiletí a co začíná probíhat už teď.

Jakmile se nám náhle dostane velké množství lidského štěstí – peněz, štěstí, schopností, splnění našich snů a nadějí, přebýváme ve stavu radosti a euforie. Nevíme, že štěstí zabíjí rychleji než neštěstí. Pokud je množství lásky v duši příliš malé, pak čím více je štěstí nahromaděné, zvýšená závislost na lidských hodnotách rozkládá duši a charakter a zabíjí tělo velmi rychle. Ideologie, světonázor a charakter lidstva v současné době, soudě podle všeho, nedovolují každému člověku nashromáždit v duši takové množství lásky, jež by mu umožňovalo, aby nebyl závislý na těch materiálních požitcích, jaké lidstvo očekává v nejbližší budoucnosti. A čím více úsilí každý z nás vynakládá na to, aby uvedl do pořádku svoji duši, tím více pomáhá celému lidstvu v překonání budoucích epidemií, nemocí a válek.

...................