Člověk budoucnosti 2- Vychova rodičů 1

Audio ukázka knihy:

Úryvky z knihy:

Každý z nás chce být šťastný, a to co nejrychleji. Zároveň pro mnohé je štěstí jednoduše nepřítomnost negativních emocí. Čím více pozitivních emocí zažívá člověk, tím je šťastnější – alespoň většina lidí je o tom přesvědčena. Člověka přitom často ani nenapadne, že štěstí zahrnuje nejen splnění vlastních přání, ale že může také obsahovat zřeknutí se svých přání. Vždyť štěstí přece – to je láska, která ovšem existuje ve dvou protikladech.

Představte si, že člověk sedí u stolu plného chutných pokrmů a začíná obědvat. V tom momentě je plný příjemných emocí. Pokud však bude pokrmy polykat bez zastavení jeden za druhým, jeho pozitivní emoce se změní postupně na negativní, a když se včas nezastaví, dostane třeba zauzlení střev a může zemřít. Každý přece zná ten prostý fakt: od stolu je třeba vstát polosytý, jinými slovy vzdát se potěšení, když ještě nedosáhlo svého vrcholu. Ale pro mnohé znamená vzdát se potěšení jako zažít nepříjemnost.

xxxxxxx

Zde je jeden z mnoha příběhů. Mladá dívka měla problémy s chlapci, vztahy navazovala těžce. Nakonec si začala románek s chlapíkem, kterému se velmi zalíbila. O pár měsíců později se jí přestal líbit, když se s ním však chtěla rozejít, nedovolil jí to udělat. Snažně ji prosil, přesvědčoval, aby zůstala s ním, dokonce začal vyhrožovat sebevraždou. Bylo jí ho líto, a tak pokračovala ve vztahu. Pokaždé když vznikala hrozba rozchodu, křičel, že se zabije. Rodiče dívky se na mě obrátili s dotazem, co dělat.

První věc, kterou je třeba pochopit. Chování zločince je podmíněno stavem oběti. Pokud mladík projevuje tak agresivní vnější připoutanost, pak dívka má velmi vysoké vnitřní zbožštění, připoutanost, žárlivost, a tím pádem i agresi vůči mužům. Zbožštění lidského principu dříve či později vede k jeho zničení.

xxxxxxx

Bez ohledu na to, jak moc chceme být šťastní a jak slušně se z lidského hlediska chováme, problémy nahromaděné v našem podvědomí spolu s nesprávným náhledem na svět nám mohou zhatit každou příležitost k lidskému štěstí.

xxxxxxx

Další příběh. Jednou, když jsem byl v Izraeli, seznámil jsem se s jednou krajankou. Rusko opustila už dávno, když se provdala za Švéda. Zdálo by se, že získala všechno, co chtěla: příležitost cestovat, pohodlný život. Její manžel byl laskavý člověk, měl jen silnou tendenci připoutávat se a být žárlivý. Dařilo se jim dobře, i když neměli děti. Pak mě jednou zavolala a řekla, že nemůže překonat depresi, léky že jí nezabírají a komunikace s lékaři také nepřináší žádný výsledek.

„Měla bys urychleně změnit svůj způsob života,“ řekl jsem jí. „Deprese vzniká, když klesá energie duše. Když se zmenšuje láska, nepovšimneme si toho hned: nemáme orgán, který to může ucítit, ale ztrátu energie pocítíme okamžitě a vnímáme ji jako sklíčenost a depresi. Možná bys měla odjet do jiné země a začít pracovat. Objeví se tam problémy, bude třeba je řešit a tvoje duše ožije. Konečně můžeš si pořídit zvířátko. Když nejsou děti, péče o ně zahřeje duši a posílí rodinu.“

„On je proti tomu,“ smutně řekla žena, „říká, že v takovém případě na něj mohu zapomenout. Chce, aby všechna moje láska patřila pouze jemu.“

Uplynulo několik měsíců. Manžel, když viděl hroznou situaci své ženy, se rozhodl poslat ženu na měsíc k příbuzným, aby přišla na jiné myšlenky. Vzal dokumenty, nasedl do auta a jel do banky. Když se vrátil, zjistil, že manželka spáchala sebevraždu.

xxxxxxx

Když muž a žena vzájemně komunikují a milují se, na jemné úrovni se utvářejí emoce, osud a charakter jejich budoucích dětí. Přiblíživší se duše dítěte jako když získává nové oblečení. Dokonce i v případě, kdy je rodina bezdětná, dochází k utváření potomků – mohou se objevit v příštím vtělení. A my je svým chováním a pocity pozitivně či negativně ovlivňujeme. Takže rodina vytváří budoucnost a budoucnost se utváří z Božské energie. A pokud vědomě nebo podvědomě porušujeme nejvyšší zákony, ztrácíme budoucnost a potom dochází k úpadku rodiny a degeneraci potomků.

xxxxxxx

Rodina je jádrem každého státu. Pokud je rodina zničena, stát se stává neschopným života. Pokud zemřou jednotlivé buňky, dříve nebo později zemře celý organismus. Neumíme si ani představit, jak velkou roli v našem podvědomí hrají mravní přikázání. Jsou jako vzduch, který dýcháme. Zvykli jsme si na něj a přestali si jej všímat. Pokud je vzduch nahrazen oxidem uhelnatým, budeme jej také dýchat, ale zanedlouho zemřeme. Absence mravnosti a lásky také ovlivňuje rodinu a stát. Proto pro zachování a přežití rodiny potřebujeme nastolit pořádek v duši a pochopit to, co říkají všechna náboženství a všechny posvátné knihy. Pokud v duši není žádná harmonie, žádná praktická rada nepřinese pozitivní výsledek.

xxxxx

Když něco chceme získat, musíme to nejprve vnitřně odmítnout, být připraveni přijmout ztrátu. Harmonie vládne tam, kde existují dva protiklady, jinak se můžeme stát otroky své touhy.

xxxxxxx

Když se člověk snaží pocítit svou jednotu s Bohem, jeho vnitřní duchovní energie začíná růst. 

xxxxxxx

Láska je neustálá změna a sebevýchova. Když kvůli požitku, pohodlí a stabilitě zabíjíme lásku v duši jiné osoby nebo ve své vlastní, často ztrácíme tento komfort, požitek a stabilitu společně se zdravím a někdy i se samotným životem.

xxxxxxxx

Očekávání rychlého výsledku je zbožštěním budoucnosti. Ale i když máte dobré zdraví, osud a vztahy, ještě to neznamená, že musíte přestat pečovat o svou duši a její rozvoj.

xxxxxxxx

nemoc přichází, když člověk ztrácí lásku. Nenávist, pocit ukřivděnosti a odsouzení jsou formy zřeknutí se lásky. Lásky se můžeme zřeknout tehdy, když zradíme milovaného člověka. Můžeme opustit svého milovaného, jelikož mu nemůžeme odpustit nějaké křivdy. Můžeme prostě nemilovat tento svět a pak dostat vážnou nemoc. Můžeme udělat zdrojem a hlavním potěšením nikoliv lásku, ale jídlo a sex, a pak onemocnět a sledovat degeneraci svých potomků.

Ukázalo se, že láska podpořená mravností, je nejlepším lékem pro duši člověka, jeho vědomí a jeho těla.

xxxxxxxx

Právě naše vědomí může proměnit neúspěch v katastrofu, křivdu – v smrtelný zločin a neočekávanou ztrátu – v krach celého života. Jde o to, že rozsah neštěstí je určován samotným člověkem. Cit lásky může proměnit každý nezdar a porážku ve vítězství. Vědomí naopak může každé vítězství obrátit v porážku. Víte proč? Protože láska dává energii, ale vědomí ji bere. Láska je jako dítě, nebrání se, Božské lásce obrany není zapotřebí, neboť je věčná. Ale vědomí stejně jako tělo je pomíjivé a rozpadá se. Tento rozpad může proběhnout velmi rychle, a proto je nutné, aby se vědomí bránilo. Proto vědomí a agresivita vždy jdou spolu. Pokud je na prvním místě vědomí a láska až na druhém, tehdy agresivita a zbožštění instinktů nemůže být překonáno.“

xxxxxxx

Jestliže léčitel zapojuje všechny své schopnosti a energii, jen aby pomohl tělu, může poškodit duši, která byla nemocí očišťována. A tehdy musí pykat nejen léčitel, ale i jeho děti. V životě jsem udělal příliš mnoho chyb na to, abych je dělal znovu. Bažina lidského štěstí a požitku nás neustále a nepozorovaně stahuje. Signály v podobě nemocí a neštěstí někdy přicházejí pozdě, když jsme se již stali otroky svých zvyků a zcela závislými na svých instinktech.

xxxxxxxx

duše, jež si zvykla na stabilitu, to nemůže unést, a tak dochází k výbuchu nenávisti a rozhořčení, když jsou její štěstí a stabilita narušeny. Zpočátku je duše rozhořčená, zakouší pocit ukřivděnosti a odsuzuje, pokud je nějakým způsobem omezeno její fyzické, duchovní nebo smyslové štěstí. Potom je duše rozčilená a rozhořčená, když přichází nemoc. Pak všechna tato rozhořčení obrátí proti sobě samé – a tehdy vzniká nenávist k vlastnímu osudu, k sobě samé, objevují se myšlenky na sebevraždu. Tomu často předchází zoufalství a deprese.

xxxxxxxxx

Včela vyletí z úlu a letí desítky kilometrů při hledání květin, ze kterých získává nektar a pyl. Pak se to všechno mění v med. Květiny a tráva vadnou a umírají, ale med zůstává. Totéž se děje s naším životem. Bez ohledu na to, jaký život jsme prožili – šťastný nebo nešťastný, hromadíme to hlavní, kvůli čemu nám byl tento život dán. Vše vnější je ničeno, ale podstata roste a rozvíjí se. K tomu, aby se obsah rozvíjel, musí být stará forma zničena a udělat místo nové.

xxxxxxx

Ten kdo zbožšťuje své instinkty a odmítá se čímkoliv omezovat, ten kdo je připraven druhého okrást, oklamat, pro koho jsou peníze a blahobyt hlavní hodnotou a jídlo i sex hlavním potěšením a zábavou, takový člověk věřícím nemůže být, bez ohledu na to, jak sám sebe nazývá.

I kdyby každý den chodil do kostela a vykonával všechny rituály, byť by se do kostela i nastěhoval a žil v něm, stejně se věřícím nestane a jeho duši zachraňovat budou stejně jako dřív jen neštěstí a nemoci. Nemůže mít ani budoucnost, protože pro zajištění budoucnosti je zapotřebí energie a člověk, který v důsledku amorálního chování ztratil lásku, prostě nebude mít tuto hlavní, strategickou energii. Kolik lidí na planetě již ospravedlňovalo a stále ospravedlňuje zločiny proti své duši touhou zabezpečit své potomky, aniž by chápali, že záchranou jejich těl ničí a zabíjejí jejich duše! Kvůli dnešnímu dni zabíjejí den zítřejší.

Jakékoliv hmotné statky jsou ztvrdlou energií, formou, která musí být neustále živena obsahem. Jestliže obsah umírá, forma je odsouzená k zániku. A veškeré hmotné statky jen urychlí proces rozpadu nedokonalé duše.

xxxxxxxx

Čím méně energie má živý organismus, tím rychleji ztrácí svou funkci. Vysoká energie umožňuje menší závislost na životním prostředí a tím pádem vyšší schopnost přežít v obtížné situaci.

xxxxxxxx

Jakákoliv lidská komunikace je také obětí. Jak člověk komunikuje? Pokud chce získat užitečné informace od jiné osoby, a přitom nedává nic na oplátku, komunikace nebude fungovat. Komunikujeme s cílem stát se bohatšími, sdílet znalosti, vyměnit si zkušenosti, něco poradit a druhým pomoct. Přičemž k tomu dochází automaticky. Čím více energie dokážeme dávat a přijímat při komunikaci, tím vyšší jsou naše energetické možnosti a tím intenzivněji se rozvíjíme. Abychom něco obětovali, musíme mít zásobu energie. Čím víc je člověk ochoten dávat, tím rozsáhlejší jsou jeho možnosti. Stejný mechanizmus se projevuje i v rodině. V první řadě je rodina potřebná pro narození dětí, to vyžaduje obrovskou energii. Pro většinu z nás je přítomna v zásobnících, je vytvořena biologicky.

xxxxxxx

Vzpomínám si na své rady ženám, které se nemohly vdát: naučte se starat o druhé a dávat, snažte se, aby ti kolem vás byli šťastní. Ale zároveň musíte chápat, že hlavní štěstí není hmotné, ani duchovní a smyslové. Hlavním štěstím je schopnost milovat. Dokonce i v těch dobách, kdy se lidé příliš nelišili od zvířat, již chápali, že bez oběti nedochází k úspěšnému lovu, a pokud jsi něco dostal, je třeba alespoň část vrátit.

xxxxxxx

Hlavní součást lidské duše je spojena s jemnými úrovněmi, tedy s budoucností. Člověk, který hřeší, může dlouho brát a utrácet energii budoucnosti tak, že ji bude brát svým dětem a vnoučatům. Princip absolutní jednoty vesmíru znamená absolutní spojitost všech událostí a objektů v něm. Jsme odpovědní za své potomky a příbuzné a oni jsou odpovědní za nás. Naše emoce v mládí určují zdraví našich dětí a vnoučat.

xxxxxxxxx

medicína tím, že se snaží vyléčit všemi prostředky naše těla, a nikoliv naše duše, zbavuje naše potomky šancí na rozvoj.

xxxxxx

Čím méně je energie v duši, tím významnější je hmotný svět.

xxxxxx

Jakýkoli rozvoj probíhá prostřednictvím jednoty a boje protikladů, ale protiklady se vždy nerozvíjejí tím, že se mezi sebou dostávají do konfliktu. Jestliže protiklady nenajdou společnou řeč, navzájem se zničí. Čím méně je vnitřní energie, tím méně je šancí pro rozvoj a smíření protikladů, pro jejich sjednocení v nové podobě. Pokud energie stačí pouze pro vlastní přežití a zajištění vlastních potřeb, kdepak vezmou lidi energii na formování vztahů, pochopení a kompromisy? Energii samozřejmě mít nebudou. Proto pohan nedokáže odpouštět, naopak musí zabít toho, kdo mu ukřivdil, a pomstít se mu.

xxxxxxx

Moje dnešní přednáška je věnována budoucnosti, tomu, jakým by měl člověk být, aby v blízké budoucnosti přežil.

Nemoc je ztrátou energie, říkám publiku, které sedí v sále. Každý proces ve vesmíru opakuje cyklus vesmírného rozvoje. Božská energie člověka se transformuje do energie života, do energie duchovní a energie hmotné. Lidská energie funguje jako baterie. Když je zásoba energii vyčerpána – člověk umírá. Nakolik je člověk připoután k jídlu, sexu a penězům, k tomu úměrnou rychlostí se vyčerpává jeho vnitřní energie. Jak vnitřní energii doplnit?

Dalším důležitým faktorem je to, jak se rodiče chovají jeden k druhému, jaký mají vztah k sobě navzájem. A posledním významným vlivem na život dětí je životní zkušenost rodičů ale i ostatních předků, jejich rodová emocionální a behaviorální genealogie.